Udělali jsme si rodinnou, tedy převážně chlapskou, sobotu a vyrazili do Nového Bydžova na hřbitov. Nutno podotknout, že manželův pradědeček byl sochař, takže nejenže mají na hřbitově obrovskou pískovcovou sochu, ale taky i dost V.I.P. místo a rozhled. I když na výhled z Pyšelského hřbitova od Lorety to nemá. Omlouvám se za lehkou morbiditu, ale prostě katolické kořeny naší protestantské rodinné jednotky se nezapřou.
Oběd jsme si původně chtěli dát v Městci Králové. Tchán měl vyhlídnutou perfektní restauraci. Leč restaurace nikde. Tak jsme se alespoň prošli, odlovili kešku a udělali dobrý skutek, když P. zapálil svíčku paní před kostelem. Naštěstí nás obědově i keškově zachránily Poděbrady. Krásně se vyčasilo a my vyrazili na krátkou procházkou po keškách a krásách Poděbrad.
Cestou do Prahy jsme malinko změnili směr a ukázali ještě strejdovi náš pozemek a vylitou základovou desku.
Byl to krásně strávený čas a já jsem moc ráda, že patřím do rodiny, kde spolu chlapi vycházejí, mají se rádi a jsou hrdi na svůj rodinný původ!